141 Človíčkové se budí na operačním stole

2. květen 2013 | 18.07 |

141       Človíčkové se budí na operačním stole

Pro někoho je to noční můra, která se mu může skutečně stát. Někomu to vůbec nevadí, bere to jako běžnou záležitost a dokonce věří, že se mu to jednou třeba také povede. A ještě se na to, truhlík jeden, těší.

Během operace se probudí každým rokem tisíce človíčků. Lékařům to docela vadí, protože jim takovíto jedinci trochu operaci komplikují a oni je pak musejí znovu něčím majznout, aby v ní mohli pokračovat. Jindy pacienti zůstanou paralyzováni a zážitky z vlastní operace jim nezpůsobí žádné trauma. Řada lékařů se proto snaží přijít na způsob, jak efektivněji majzat ošetřované. Tato řada zkouší stále větší a větší kladiva. Jiná řada zkouší bejsbolky a nejjinější řada zkouší úplně něco jiného.

Neurologové na celém světě se zřejmě shodnou na tom, že je potřeba lépe prozkoumat fungování lidského mozku při majzání pacientů jakkoli velkým kladivem, bejsbolkou i něčím úplně jiným. Paradoxně k novým poznatkům by lékařům mohla pomoci stará technologie. Již od třicátých let je známo, že aktivitu mozku je možné zaznamenat pomocí tužky a papíru, dnes respektive pomocí klávesnice a volného místa na disku.

Lékaři oslovili skupinu dobrovolníků, které pak majzali různě velkými kladivy, bejsbolkami i něčím jiným a přitom zaznamenávali, jak se mění jejich mozková aktivita. Získané poznatky umožní anesteziologům lépe kladiva, bejsbolky i něco jiného napříště volit tak, aby nedocházelo tak často k přemajznutí či nedomajznutí. Tím také bude méně často docházet k poruchám vnímání, píše spoluautor studie Emery Brown v nějakém odborném časopisu, který nese hnusně dlouhý název, a proto ho neuvedu. Největší riziko problémů mají zejména děti a starší lidé, protože jsou nejmladší a nejstarší. To je snad každému jasné, takže nemusím nic vysvětlovat.

Oddychl jsem si, protože tomu vůbec nerozumím.

Vědci majzali dobrovolníky různými kladivy, bejsbolkami i něčím jiným a zkoumali jejich reakce v různých stupních vědomí. To je při klasické operaci nemožné. Človíčkové dostanou ránu jednu a hupsnou tedy do spánku najednou. To změní funkci jejich mozku příliš rychle na to, aby byl jakýkoli lékařský přístroj schopen zaznamenat drobné rozdíly ve vnímání.

Výsledky ukázaly, že lidé nejdříve přestávají reagovat na neurčité zvuky, naopak nejdéle slyší své jméno. Teprve až poté, co přestanou reagovat na jméno, změní se amplituda jejich mozkové aktivity a jsou skutečně dobře majznutí a spinkají. Tomu sice také zrovna moc nerozumím, ale budiž. Když VÝSLEDKY cokoliv ukážou, je to pravda.

Asi tak 15 minut před tím, než se človíček začne probouzet, nastane zlomová fáze, kterou lze zachytit. Je to znamení, že se čas krátí, človíček přichází k sobě a je třeba ho tedy znovu něčím majznout.

Obvykle už stačí menší rána, než při úplně prvním uvedením do spánku. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře