162 Divadlo na Prášky a Božák
Ukázalo se mi včera potvrzené, mé již dřívější podezření, že i v křehkém těle se může nacházet talent obrovských rozměrů, který se do něj vejít nemůže, i kdyby chtěl. Jana četla svou slohovou práci, kterou napsala v době studií nějaké školy, kterou studovala. V práci popisovala život rodiny z pohledu devítileté holčičky. Poslouchalo jí šest napnutých uší a je velká škoda, že jsem nemohl napsat číslicí a přidat hodně nul. Velice příjemný zážitek, který jsem si užil s radostí a potěšením.
Po Janě jsem ještě přečetl pár svých písmenek já a již jsme vyrazili do Jednoho světa 2013, který se promítal v Clubu Božák. Jeden svět nám promítnul dva dokumenty. První pojednával o mediálně známé kauze olomouckého řidiče autobusu Romana do Kávy a jmenoval se SVOBODU PRO SMETANU. Roman maloval tajtrdlikům tykadélka a sám se za to zatknul. Panáčkové od Policie mu ani pouta nenasadili, jak byli překvapeni, koho to a jakým způsobem vlastně lapili. Třicetiletý Roman, který před volbami v roce 2010 kreslil tykadla politikům na plakátech, byl odsouzen ke stodennímu vězení poté, co odmítl vykonat původní trest - sto hodin obecně prospěšných prací. Pokutu 15 tisíc korun za poškozování plakátů zaplatil.
Druhý film sleduje s kamerou tři mladíky po tři roky od chvíle, kdy byli propuštěni z jednoho vězení ve druhé, třetí nebo šesté zemi. Tento film sledoval také mladíka, který spáchal něco, co se mi do mozku nevešlo a budu hodně dlouho přemýšlet, zda mám namačkat. Asi to neudělám, protože to neudělám.
Určitě to neudělám, protože už jsem to neudělal a jedná se o vid dokonavý.