Apv | 203 Napadnul jsem se dnes

203       Napadnul jsem se dnes

Napadnul jsem se dnes, a tak jsem se v mžiku rozhodl. Protože já, když se čímkoli napadnu, tak se vzápětí okamžitě rozhoduji. Jsem totiž známá váha, kterou sice nikdo nezná, ale já jo a vím tedy o mě, že navzdory všem pověrčivákům, já, když chvíli váhám nebo něco vážím, tak mrknu na ukazatel a rozhoduji se v mžiku. Zároveň o mě také ale platí zásaditá pravda, že NĚKDYVŽDYCKY  trvá tento mžik i několik let.

Nyní se mrkni na:

crazycafe.centrum.cz/...

Stalo se na Ukrajině a já jsem si shodou okolností zase v mžiku uvědomil, že je dobré sledovat, co Jana sleduje. Jana z Divadla na Prášky. My, KTEŘÍKTERÉ víme, víme. Ostatní se zeptejte, pokud chcete také. Chvíli jsem sledoval a pak jsem v mžiku usnul. Spadl jsem ale ze židle tak šikovně, že jsem se ocitl rovnou na gauči pod dekou. Ale ne dekou peřinovací, nýbrž dekou lehkou, výletní, baťůžkovací a tedy dekou příbalovou, opalovací a letňoměsícovou. Jsem totiž už vstanutý a oblečený ponožkově boxerkami,  trikově a teplákami, aby se to rýmovalo. Nemám už na sobě pyžamo. Nyní musím vysvětlit (nemusím, nýbrž ale vysvětlím), že:

Mé pyžamo se skládá z trika. Napsal jsem tečku a né čárku ani písmenko malé a. Bystřejší pokopili, že triko je jediný kousek, který tvoří celé moje pyžamo. V minulosti byl tento kousek doplněn ještě o boxerky. Co jsem začal mačkat písmenka, tak se mi má třetí noha v boxerkách při usínání stále zamotávala, zamuchlávala a dokonce i skřípala, což mi způsobovalo nesnesitelné mrskání nervů. Tak jsem se jich nadobro zbavil. Jen když mastím na kutě, samozřejmě. Nikde pod mými okny žádné k nalezení nejsou. Občas je i pod riflíkama nosím. Namačkal jsem pod riflíkama, protože ač mám i kalhotáče z jiných matrošů, ryflíky mám na nohách nejraději, a proto stále.

Toliko malá sonda do mého tajného soukromíčka.