30 Zraněný ventilek a ukradený mob
Byl jsem někdy v září na návštěvě u rodičů, bydlících asi 5 km od Teplic. Nepršelo, a tak jsem jel, jako vždy, na kole, ačkoliv jsem věděl, že mi zadní kolo díky poraněnému ventilku pomaličku uchází. Stavil jsem se proto v cyklistické nemocnici s tím, že jedu na návštěvu a jestli by nemohli dát ventilkovi medicínku či injekci, abych mohl pokračovat v jízdě. Bez dlouhých řečí mu technici změřili teplotu a po juknutí na teploměr mi řekl hlavní technik a zároveň majitel nemocnice:
"Klidně jeď, ale při zpáteční cestě nám ho tu musíš nechat."
Klidně jsem tedy jel a při zpáteční cestě jsem ho v nemocnici nechal. Mám to domů kousek, a tak jsem šel zbytek cesty pěšky. Po chvíli jsem potkal sympaticky vyhlížejícího mladíka, který mne dokonce pozdravil a zeptal se:
"Dobrý den, pane, nevíte kolik je hodin?"
"Nevím, ale ví to můj mobil a jen co vyndám a zmáčknu na něm postranní tlačítko, tak se to z displeje dozvíte též."
Během této věty jsem vše doslova provedl a displej otočil směrem k mladíkovi, abych nemusel dělit (třeba 15:47 – to z hlavy opravdu přesně nedokážu). A protože zřejmě ani onen mladý muž to nedokáže, tak mi mobil vytrhl z ruky a pelášil někam, kde má kalkulačku.
Plyne mi ze závěrečné části dnešní příhody toto:
Nauč se rychle dělit z hlavy, jinak přijdeš o mobil.