714 Vlastní příběch

20. březen 2014 | 13.23 |

714 Vlastní příběch

SeMi žádný nepřiběhnul atak ho musím vymyslit, cošMě bude stát strašný úsilí. Věčinou musím počkat, nešMě popadne. Ale zatím furtnic. Tak čekáme. Máme čas, ne? Jáho mám teda dost, tak nespěchej. Kdo moc spěchá, netrefíse přesně do... doprostřetka. Apaksi holka stěžuje, kdyš se zbrklý netrefí. Né zadarmo se říká:

Dvakrát tref, pak jednou nemusíš.

Stálsem na zastáfce a čekal na bus. Přišel houf pididětí spaní vychovatelkou. Seřadila si pět sprůkaskou dopředu a zbytek, celých patnáct kousků besprůkasky dozadu. Průkasky otpípaly a začala vhazovat mince. Řidič pomáhal. Trvalo asi 15 minut, nešse fše sdárně podařilo. Tomuse říká oprafdu vymakaná vychytáfka. Jel sem tenden na pohovor do agentury sprostředkovací. Paní pročítala Můj životopis a kdyš semJí odpověděl, že ČVUT sem vystudaval fPraze, zeptala seMě:

"Umíte zvednout bednu?

Jednu, lechkou, snatano."

Dál se neptala. Kdyš založila Můj životopis do šanonu, takMi řekla, že někdy práce půl roku není apakse rostrhne pytel.

Pomyslil semsi, že práce sice dál neni a fpytli je díra, ale rozloučil semse srdečně.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře