109 Pečení písmenek

109       Pečení písmenek

Ahoj Lorraine, už jsem korpus vstrčil do trouby, a tak se peče. Malovat jsem se s ním začal asi ve půl čtvrté, co já vím...

Toužím po Tvých písmenkách a nejen po písmenkách, toužím po celé Tvé milé ženě. Asi Tě požádám o všechny ruce, patrně asi možná, určitě.

Stále sněží. Na zemi už není skoro žádné místo a jim je to jedno. Decimetry ledových krystalků se vrší a vrší a Ty si klidně spíš. Jdu vařit druhého kapucína.

Decimetry ledových krystalků se stále vrší a vrší a Ty si pořád klidně spíš. Jdu vařit třetího kapucína.

Venku už je sněhu jako v Cařihradu. Vůbec nevím, proč se říká, že zrovna tam, ale nech Turka žít. Stejně již město přejmenoval a dnes může být fůra sněhu i na poušti. Stačí přírodě poručit a ona si pak dělá, co chce. Příroda je rodu ženského.

Nevíš, kdo vynalezl kapucína? Určitě machr, který se také stále dloubal v nose, jako já. Z nás jsou nejlepší machři na světě. A to se v žádném případě nevytahuji.

Přijal jsem tento fakt úplně dobrovolně, aniž by mi způsobil jakoukoli újmu.