1185 Slovo daloslovo
1185 Slovo daloslovo
22.12.2018 20:50 – 22:22
Několikrát vminulostismese scházeli naVánočnípifko buť fTeplicích vňákympabu, nebo fÚstí. Jarda seMnousTeplic aLojza sLubošem sÚstí. Hodněletsmevynechali afčérasmesesJardou dohodli, žejenačase Tutotradyční Severočeskoutradycy zaseobnovyt. Ažetedybychom mohly někdymezysvátky. Protožemamtarif, taksmeto nechalinaMě. Mělsem fupomínce votJardy namalováno, žemůže posvátcích kromě 27ýho (fzávorcemam semsimyslel). Aleprotože semsitomyslel hodně, vědělsem, žesitomyslym správně. Dyšsemsedoma ktomuvodhodlal, chtělsemnejdříf volatLojzu. Zjistilsemale, ženaNějnemam číslo. Volamteda Lubošovi, aleTensebuť dloubal vnose nebosouložil, atakMito pochopitelněnefzal. Prozměnuvolam Jardovi, jeslynemá naLojzučíslo. Nemá, aleporadilMi radu, nechťMunapíšumejl, aťMi číslonapíše. AještěMi připoměl, žemamnavrhnout pab Formanka. Popsalsem tedyLojzovo Mejlu Jardovuradu apožádalHovomob. LojzůfMejl Mivotpověděl:
"Nazdar,
já to číslo na sebe taky neznám. Tak jsem Ti zavolal. Chvíli to vyzvánělo a pak to zatůtalo jako obsazené. Číslo by mělo být v nepřijatých hovorech.
La”
Volám znovu Lubošovi aprotože ušbyl posprše, takMu oznamuji, cosJardou navrhujeme, aležeJarda nemůže sedmadvacátýho, protožemáschůzy fšechmožnejch inemožnejch domovníků, neboco. Dohodlismese, žebychom mohly vosmadvacátýho fosmnáctnulanula. Ftutochvíly semsi uvědomil, žeMi Lojzůf mejlnapsal, žeMiLojzavolal afspomělsemsi, žeMioprafdu ňákýneznámý čísloneskavolalo, alejakde voneznámý, Kerýteda neznam, takHonezvedam... Taksemaletoneznámý číslo zavolal asvětedifse, nebylytoprodejci, byltoLojza. Taksem Mu voznámil stejnývoznámení, Kerésem sdělil Lubošovi. Lojzavřelesouhlasil sdatumem, aletrvalnatom, žedoFormanky nepude. Takvolam zaseLubošovi, žejeLojza zásaditej adoFormankynepude. Teťnevim, Kerejtobyl, aleJedenzNichdvouch Minavrch návrch, žebychom mohlypopít fPivovarským pabu uZelený školy fÚstí. Zavolalsemto zase tomudruhýmuzNichdvouch. Takžesmesetakle, sTěmadledvouma, dohodly navosmadvacátýho fosmnáctnulanula fPivovarským pabu uZelený školy fÚstí. Vítězoslavněto cyrkapodvouhodinách apropoceným uchuvolamJardovy aVonMiřek:
"AleJámam vosmadvacátýho tuschůzy, zapysovalsisto doupomínky.”
TaksemdotyčnejmÚstečákům volalznova ařeksemJim, žetobude devětadvacátýho. VobaMito votsouhlasyly. Takto, ještěvítězoslafněji zasevolamJardovi aVonMiřek:
"Ty, anenitoposdě, fosumnáct, víšabysmeměli naSebevícčasu. Nesejdemse ušfsedumnáct?”
Taklepádnej argumentsem museluznat atakJimVoboumvolam:
"Spátky nastromy, zapomeň nafšechno, cosme spoludohodli, Jarda fosmnáctnulanula nemůže, musímetozměnit nasedumnáct.”
Eštěbychmoch sepsat ateťpřečíst, žeVoba neboalespoň JedenzNich takbrzonemůže, aletoušbychsi vymejšlel atoJápřecenedělám.