146 Milučkové se a lidi jí

2. květen 2013 | 18.11 |

146       Milučkové se a lidi jí

Svítíčko sluní, zpíčkové ptávají a milučkové se a lidi jí. Vše začíná v březnu, u některých v dubnu, u dalších v květnu, u jinějších někdy jindy a u ostatních nikdy.

Patřím do první skupiny, a tak jsem jednoho takového dne kráčel do Pinocchia na schůzku s Julií. Než dorazila, tak mi ke kávě pěla bAbbA svou písničku "Áj drým" (když jsem si přeložil, nebyl jsem si jist, zda se jí něco zdá anebo chce papat), poté Miro Žbiro AtlantÝdu, Majk Oldfýd s Medžim a Rallyem Névr fájnd jů a pak už Julie dorazila a tím pádem už jsem žádnou další písničku neslyšel.

Tím neříkám, vlastně nepíši, že by Julie mluvila nějak zvlášť moc nahlas, ale má nějaké tajné kouzlo, které použije či vyčaruje, nebo tasí hned, jakmile přijde a já pak vnímám už jen její rty. Používá ho na mne vždycky a tím pádem si myslím, že ho tasí automaticky každé ráno, okamžitě po probuzení a možná i před ním. Jo, to bude ono. Tasila ho před třicetitřema rokama, sedmi měsíci a dvacetičtyřmi dny, kdy poprvé jukla na tento svět. Tehdy jsem to ještě o ní nevěděl, ale dnes si tím jsem jistý. Čáruje, kouzluje a buhvícojuje k tomu ještě. Já jsem lapen a baví mne to s ní. Včera jsem jí to řekl a také jsem jí veřejně z pusy do uší oznámil, že se tajně vezmeme tak, aby to viděl celý svět.

Alespoň ten svět, který na svatbu pozveme. Bude se jednat o pár lidí. Já pozvu pár a Julie zbývajících tisíc pět set nebo tak nějak. Ještě jsme se nedomluvili, na kterém místě se bude válet oltář, zda pod vodou nebo někde ve vesmíru, v Tramtárii nebo na nějaké jiné planetě. Ale jedná se o velice nepodstatný detail, který si časíčkem ujasníme. Na tom svatebčani nestojí, nesedí,  ani neleží. A já s Julií na tom také nebažírujeme. My dva a čas debažírujeme úplně na jiných písmenkách.

Třeba na těchto:

ahoJ Julie, píši "Milučkové se a lidi jí"

co to píši, vlastně peču...

znovu, předchozí nečti

ahoJ Julie, peču "Milučkové se a lidi jí"

... zase sis přečetla vše, viď?

to mi nedělej

nyní o nic nešlo

ale až to bude důležité jako vepřík...

nauč se nečíst, co nemáš číst

a bude Ti líp

nebo mě?

... a bude jednomu z nás líp

Julie

vždy když napíši, že nemáš cokoli číst

tak to opravdu nečti

jde vždy o nezajímavá písmenka

a taková se nečtou

taková čtou jen zabedněnci zabedýnkovatí

kteří jsou uvnitř bedny a nemohou se dostat ven

protože stěny jsou klusté a tím pádem pevné

nebo pátým pádem?

pátým asi ne, tím oslovujeme voláme

"Julie, vstávej, hola la"

asi to bude devátým, klustým pádem

devátý klustý pád:

jaké stěny?

a odpověď:

klusté a pevné.

Asis už pochopila, že debažíruji jen já. Ale to jen proto, že Julie ještě spí. Jako každý den. Julie ještě spí a já již pár hodinek debažíruji. Ona nespí jen Julie. Všechna okna, která mám ve výhledu spí. I Doubravka spí. I svítíčko spí. A já si debažíruji  s písmenkami tak, že se každou chvíli narodí nové slovíčko a to mne moc baví. Já nebažíruji kvílivá pytlům peněz, které utržím za svá písmenka. Bažíruji kvůlivá nová slovíčková. Tak je to. Tak to je to, jak je to. Také mne baví prdlé věty. Prdlé věty, které ale vůbec nesmrdí, neboj. Ale ještě jednou musím zvokapovat a přidat:

Bažíruji kvůlivá nová slovíčková a prdlá větá.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře