230 Kominík

2. květen 2013 | 19.43 |

230       Kominík

Asi v osmé třídě Základky jsem chtěl být filosofem, ale do povinné kolonky povolání jsem uvedl na například od soušky učitelky:

Kominík

Když se na druhý den divila, proč jsem uvedl toto náročné a špindírovaté povolání, odpověděl jsem, že mi to sama poradila. Divila se podruhé. Já se divil, čemu se diví. I ostatní spolužačky a spolužáci se divili. Některéněkteří proč se divím já a ostatní, proč souška. Divná situace. Nakonec se divili i moji rodičové, když jsem jim doručil, coby pošťák psaníčko od soušky, ve kterém jim popisovala tento svůj údiv. Na konečnější nakonec jsem byl i s kolonkou kominík přijat na gymnázium, kterému to vůbec nevadilo. Gymnáziovymu vůbec nevadila spousta záležitostí, a proto mne studium na něm dost bavilo. Nevadilo mu skoro nic, až na výjimky, které se v době, v níž jsem ho navštěvoval, na oficiálních místech až na ty ojedinělé za výjimky vůbec nepovažovaly. Například skorosovětská souška ředitelní, která, jak jsem již psal, hovořila staroslovanskou ruskočeštinou. Ta byla vskutku exotickou bytostí. Vzpomínám si například na její obrovitánské bižukorále, které vláčela na krku. Co by ostatně žena pro krásu neudělala. Ale to jsem jí nyní opravdu zalichotil. Přehnal jsem to, promiň. Ale nemyslím nyní přehnal jen se slovíčkem KRÁSA, ale i se slovíčkem ŽENA. Měl jsem v jejím případě namačkat:

Co by ostatně kisna pro krásu neudělala.

Jakákoli kisna si ovšem marný boj neuvědomuje, i když se jedná v tomto případě o politicky vysoce uvědomělou kisnu. Kisna je kisna. Navždy. A tato byla navíc tak rusofilní, že již od té doby JÁ jsem anti. Ale nejen kvůlivá ní. To bylo tenkrát v pravěku. Ale zůstalo mi to a nyní to podporují naši stále červení a jejich stále rudí v Kremlu.

Co je v srdci, to je v krvi, co je v krvi, to je v těle. A v tom mém zřejmě navždy.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře