Apv | 248 Ženiny otvůrky

248       Ženiny otvůrky

Jakmile si jen po sobě přečtu tento název, stoupá mi nejen nálada. A to ještě nezapínám fabulační klávesu...

Původně jsem chtěl psát o ženiných ozdůbkách, ale nedovolili mi to. Prsty mi to nedovolili. Namísto zet  a dé rovnou napsali -tvůrky. Jsou rychlý. Rychlejší než já a píší si, co chtějí. A navíc jsem zaslechl hovor dvou mladých žen od vedlejšího stolu v Legendě:

"Já mám takovou košili, je černá a tady, jak jsou obyčejně prsa, má dvě velké kapsy. Je mi velká. A Tobě, protože jsi tlustá, by mohla padnout.

Tak to Ti teda pěkně děkuju, tím končí naše dlouholeté přátelství. To že mám 200 kilo navíc ještě neznamená, že chci Tvou košili. Ani to, že mám o pár litrů větší prsa, ještě neznamená, že ji chci.

Máš jí tady? Ukaž."

Když jsem kolem jejich stolku procházel cestou na toaletu, sklonil jsem se a zalhal, že jsem vůbec nic neslyšel. Obě se řehtaly a unisono odpověděly, že by nevadilo by. Cestou zpět jsem jim oznámil, že jsem teda jo.

A tak o tom nyní mohu napsat. A píši, protože mne holky pobavily a navíc jim to oběma moc slušelo. Těch 200 kilo navíc se mi prostě hodilo, aby vtipné to bylo. A co mě se hodí, to píši a píši rád. Teď nevím, zda už jsem použil:

Skáču dobře, skáču rád...