270 Sám v Legendě

13. květen 2013 | 06.00 |

270       Sám v Legendě

Byl jsem včera sám v Legendě. Teda byli tam i jiní lidé, ale já tam byl sám, sám u stolu. První esemeskou jsem vyzval Jordyho, který je právě rozváděn svou ženou. Odpověděl mi podobně, jako mi nyní odpovídá stále, jen důvody se nepatrně mění, dle toho, za jakou zábavou vyráží jméno jeho ženy:

"Jméno mé ženy jde do divadla, hlídám děti. Ale dík."

Druhou esemes jsem plácnul směrem k mobu Samuela:

"Dnes bohužel nemohu. Musím se věnovat Dáše atd. Čus ve středu."

Naši kluci hráli hokej proti klukům kanadským. Za stavu 1:2 hokejisti přestali hrát. Špatně chlazený led roztál a klukům se nechtělo bruslit ve vodě. Ani rozhodčím se nechtělo, tak začali hrát jiní kluci proti ještě jinačím klukům, také hokej a také v té samé zemi, ale v jiném městě a tedy na jiném ledu. Tuším, že se jedná o Švédsko nebo Finsko. Ale kteří proti kterým, to již ani netuším. Jen vím, že to byli Jiní proti Jiným, protože měli jinak namalované dresy než Naši a Kanadíři. Kolik ku kolika, to také minulo můj postřeh, protože jen, co jsem začínal dostávat šanci, že se zorientuji, tak jim led úplně stejně roztál a začala místo něj růst tráva, a tak hráli fotbal, protože na trávě se jim bruslit také nechtělo. Hrála Sparta proti klukům z Boleslavi. Podle jak jsem nazval, vidíš, komu fandil. Ale kdo vyhrál, prohrál nebo remizoval fakt už nevím a zjišťovat nyní nechci. Měl jsem asi čtvrté řezané a už jen proto, že jsem napsal asi, můžeš poznat, že už jsem pomalu přestával vědět, co právě sleduji. Lépe napsáno, co právě v týví dávají. Něco ale dávali jistě, protože něco dávají v týví stále.

Byl jsem už ale tak společensky unavený, že jsem zaplatil, kolik vypil a mazal do hajan.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře