281 Je třeba napsat povídku

19. květen 2013 | 06.35 |

281       Je třeba napsat povídku

Je třeba napsat povídku o tom, jaké to bude, až budu s Violou, čím se v té samé době bude zabývat Viki a co jí k tomu řekne Zdenka. Vím, že je to opravdu hodně nutné, protože to po mne všechny tři požadují. Stále mne prosí, jak mne jen vidí, ať už konečně něco napíši. Anebo mne ani vidět nemusejí. Furt mne upomínají různými vzkazy, esemeskami a výzvami fejsbůkáčového typu:

"Tak co?

Už jsi něco napsal?

To Ti to najednou trvá...

Si se ňák zasek, co?"

I spisovná čeština je nezajímá, začínají být netrpělivé. Chápu je. Téma, jak vyšité. A tak se tedy pokusím vyšít, aby mě nechali konečně, volně dýchat.

Až budu s Violou, bude samozřejmě zase, jako je ostatně na začátku každého začátku vždycky, vše nádherné, protože Viola je překrásná žena. A nejen večer, po sedmém řezaném. I ráno, po desátém. Promiň, chtěl jsem napsat i ráno, těsně po desáté hodině, kdy jsem naprosto bezalkoholický krvík a může být nádherné jen to, co vskutku je.

Navrhnu jim, holčičkám milým, ať si zajdou všechny společně do kavárny na kapucína espressového, dortíka sladkého a třeba griotku jakoukoli. A mohou si mne tam rozebrat na součástky. Dávám štempla s podpisem, že mohou. Jen prosím o opětovné sestavení, abych se mohl přemisťovat do svých oblíbených destinací. Holky, pečlivě si poznamenávejte, kde se co..., protože sestavení je pro mne dost důležité. Rozebraný se umím pouze válet. Sice kdekoli, ale opravdu pouze válet. Žena by se sice samozřejmě mohla válet se mnou, ale po zjištění, že se POUZE válíme už hodinu, by jí to nejspíš přestalo bavit. Mě by to bavit nepřestalo, ale podstatu celé záležitosti bych si uvědomil asi až po té, co by za ní zaklapla kulatá.

Chlape, že na nás zas tak moc v tamtěch chvilkách nezáleží, vím teď. Ale rozebraný a se ženou v posteli? Už jenom, jak jsem napsal, jistě chápeš. Pokud ne, navštiv poradnu.

Až mne holky rozeberou a zjistí tedy,  jak zakroucené jsou mé závity, tak také zjistí, že nic v podstatě nezjistily, abych použil také jiná písmenka.

Dostanou se ale do úplně stejného bodu, ve kterém se nacházím Já, po jakémkoli zjišťování, týkajícího se Mého Mě.

Na stále se opakující dotazy typu:

Jak a kdy jsi začal psát? Uvádím, že 3.11. 2012 jsem se probudil v 5:55 minut proto, že mi hořely dlaně. Pustil jsem pí sí, uvařil si kapucína, koláč na talířek a napsal první povídku. A od tohoto dne mi dlaně hoří každý den, jen hodina se občas trochu mění. Pár příkladů z poslední doby: 3:33, 1:11, 4:44, 2:22 a 6:66 nejde, protože to nejde žádným možným způsobem vydělit tak, aby nevyšla úplná blbost. A tak stále píši.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře