287 Viki

24. květen 2013 | 06.44 |

287      Viki

Píchnul jsem do vosího. Vlastně se Jí může zdát, že právě v tuto chvíli s vosím přímo souložím. Ale není to soulož ani hra. Je to jen pocit uspokojení. Dostaví se mi ve chvílích, které jsou krásné a já si v nich plavu, jako ve vlnách moře. Nemohu ovlivnit, kdy se pocit dostaví.

Jen mám v moři menší nevýhodu, že mi vlny občas chrstnou do očí a Já pak slzím a špatně rozeznám, co se kolem děje. Ani žraloků si nevšimnu. Ještě, že mne mají rádi a nechtějí papat.

Napsala mi fejsbůkáčem:

"chtěla sem tím říct

si hodně zvláštní člověk

je pro mě těžké se v Tobě orientovat

o to víc mě to baví."

Je nejzajímavější žena, kterou jsem kdy potkal. O orientaci v Ní, bych se ani neměl pokoušet. Vím, že to zdánlivě nemá cenu. Ale také vím, že to hodně chci, a tak dělám. Pokouším a budu stále. Nekončící činnost, která nikdy nekončí. Ani když, zdá se Mi.

Je třeba si uvědomit, že nejsem zas tak veliký středobod vesmíru. Rozměry jsou sice obrovské, ale ne největší a už vůbec nejsou nekonečné. Nekonečných rozměrů dosahuje pouze Ona.

A Ona se nyní jmenuje Viki.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře