29 O Sněhurce

2. květen 2013 | 15.52 |

29        O Sněhurce

Sněhurka měla právě před maturou, ale učení ji moc nebavilo. Pořád si hrála na zlou tchýni a před školou na ni čekalo každý den 7 sfetovaných trpaslíků. Vlasy měli až po kolena a vůbec si je nemyli, takže vypadali jako chodící krtiny. Šmudlovi dokonce rostly na hlavě i houby. Oni se totiž drželi zásady: lepší špinavý trpaslík, nežli čisté svědomí. Sami tomu vůbec nerozuměli, ale když na ně někdo dotíral například s otázkou: Proč tak smrdíte? Řekli mu zásadu a bylo.

Sněhurka se s nimi scházela a bylo to na ní znát. Nebyla sice ošklivá, ale páchla jako zpocený nepřežvýkavý sudokopytník z čeledi prasatovitých. A zpocený nepřežvýkavý sudokopytník z čeledi prasatovitých, to už je síla. Chodili spolu do restaurací a jídelen a nebo se jinak kulturně vyžívali. Když totiž trpaslíci nefetovali, řešili diferenciální rovnice, psali vědecké publikace a různé jiné sprosťárny. A Sněhurka jim v tom ráda pomáhala. To se pak projevilo ve škole. Když se jí například profesor dějepisu zeptal, kdo provedl atentát na Heydricha, řekla, že to byl praotec Čech se svou družinou, protože ho viděla na vlastní oči a skrz vlastní brýle, a jestli to prý nebyl on, tak to byl určitě nějaký jiný darebák. Profesor šel k zemi a ještě než dopadl, prohlásil, že půjde raději stavět cukrovar do Peru, než vychovávat pokolení. Sněhurce bylo profesora líto, a proto si řekla, že radši do školy chodit nebude, aby se to neopakovalo. Tím jí zbylo více času na trpaslíky.

Chodila tedy za školu a tam si hrála s trpaslíky na bystrozrakou bábu, respektive na bystrozrakého dědka. Hra byla založena na tom, že se jedné osobě zavázaly uši (to, aby jí je ostatní nemohli jen tak lehce vypíchnout) a ostatní se poschovávali do popelnic, rozmístěných v okolí školy. Bystrozraká bába hledala tak dlouho, dokud nenašla všechny hráče. Nevýhodou této hry bylo, když se někoho nepodařilo najít dříve, než přijeli popeláři, protože popeláři nejsou na světě pro srandu. A teprve ne pro srandu sfetovaným trpaslíkům.

Až na tyto nedostatky, to však byla hra velmi vysoké společenské i kulturní úrovně a brzy se rozšířila všude tam, kde bylo dost popelnic. Na sídlištích, kde jsou místo popelnic objemnější kontejnery, mohli hrát tuto hru i tělnatější záškoláci. Když Sněhurka s trpaslíky viděli, jak se počet příznivců bystrozraké báby utěšeně rozrůstá, vydali základní pravidla této hry a prodávali je kus za pět korun. Přišli si tak na slušný kapitál a rozhodli se, že pojedou do Monaka hrát ruletu a poker. V Monaku přišli o všechny peníze, a tak museli dva týdny pracovat, aby se mohli vrátit domů. Po návratu si Sněhurka řekla, že maturita není zas tak špatná věc, šla proto do školy a odmaturovala za šestnáct.

Po prázdninách si vyplnila dotazník, přiložený k přihlášce na úřednické místo a pak si až do konce smrti spokojeně klapala v kanceláři na stroji.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře