342 Velice skromný kluk

342       Velice skromný kluk

Přečetl jsem si nyní Systéma a napadlo Mne, že jsem dnes vůbec nevěděl, o čem budu psát. Ale po nahození jsem postupoval úplně stejně jako pokaždé a napsal jsem Ho, myslím Systéma.

Pepíno, nyní hlavně pro Tebe:

Já jsem fakticky dobrej. A nejen subjektivně. Jsem i objektivně dobrej a mohu to klidně o Sobě Sám a naprosto nezaujatě napsat, protože se znám už poměrně dlouho. A vím, že jsem velice skromný kluk. A když o sobě velice skromný kluk napíše cokoliv, tak Mu věř. Je to fakt pravda a vůbec se nevytahuje.

Já pouze fabuluji a Fabule je příhoda, o které pak vypravuji ve Svých povídkách. Vypravuji smyšlené, fantazijních příběhy, někdy spojené s přesvědčením, že se skutečně staly.

Nebo si třeba vzpomeň, že jsme po vzoru Šetrhenda s Vinetúem sbratřeni krví. Oni si také věřili. Anebo si vzpomeň na něco, na co si Já vzpomenout nemůžu, a proto Mi věř.

Na něco si prostě koukej vzpomenout a věř Mi, že nepindám. Já nikdy jen tak, nazdař bůha nepindám. Vždy pindám za nějakým nebo pro nějaký účelem a účel. Jinak bych to nedělal, znáš Mě, jak jsem línej.

Kvůli jakémukoli pindání by Mne přece Systém nenahazoval. Nemyslíš? Co myslíš?