363 TRK

20. červen 2013 | 04.33 |

363       TRK

Včera, 19. 6. 2013, se uskutečnilo Autorské čtení spisovatele Václava Duška a Žačekžáků jeho kurzu Tvůrčího psaní v Teplické Regionální Knihovně.

Já jsem byl v minulosti pozván stejným spisovatelem, když jsem se účastnil čtení veršů, které napsal František z Francie, týmiž žáky a přečetl jsem tehdy povídku číslo 288, František. Nevím, kým byl pozván i Patrik Linhart, který dorazil sic pozdě, ale přec a vzal si hned od předsedajícího slovo  do své pusy a přednesl na jeden zátah vše, co napsal a vybral pro tento den. Jak dorazil, tak odrazil a jeho odraz jsem ani nepostřehl v pravý čas. Já jsem přečetl tři klasy ze čtyř, které jsem měl nachystány, protože do té doby skvělý klavírní umělec se rozhodl a od předsedy parlamentu dostal povolenku, že přečte trochu delší pohádku, kterou navíc ani nenapsal on. Kdo ji napsal, neuvedu, abych nedělal reklamu. Napíši jen, že autor ten, dávno již není živ. Trochu delší pohádku četl něco přes půl hodiny a sral Mě tím tak, že jsem to nemohl napsat slušným jazykem, promiň slušnou klávesnicí. Vím, že jazykem se mluví, ale jsem ještě nyní tak rozrušen, že si pletu pojmy s dojmy nebo s něčím ještě úplně jiným.

Včetně dvou dětí krásného rodu, četli ještě další Žačkyžáci téhož kurzu, které ovšem díky své skromné soběchlebnosti neuvedu, protože nesahali Patrikovi ani po konečky jeho vlasů, jež mu poletují u kotníků.

Na závěr předsedající pozval všechny přítomné na příští čtení dalšího, dávno již neživého autora a při slovech:

"... může přijít i ten, kdo se s ním setkal třeba v nějaké restauraci v Teplicích..."

se díval směrem ke stolu, u kterého jsem seděl Já. I kdybych Ho při své skromné povaze pochopil, tak zvítězí soběchlebnost, která Mi říká:

"Vybírej si!"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře