Apv | 364 U stánků

364       U stánků

U stánků na levnou krásu je a nyní již byl dokumentární film z roku 2006 o tom, co provádějí se ženskou duší písně Jana Nedvěda. V dokumentu zazněly zpovědi fanynek i odborné analýzy Petra, jehož příjmení jsem zapomněl a ani křestním si nejsem jist. Tento možná Petr ovšem uspořádal koncert Medvědů na největším stadionu na světě, na Strahově jako jejich manyžer, neboli ten, kdo žere prachy. Mimochodem, ten, kdo žere prachy je pak tlustej. Ale i ten, kdo žere něco jiného, je tlustej. V podstatě každý, kdo něco žere, je takovej.

Nadále budu psát o stánkařských písních bratří Medvědů s velkým eM, protože by se klucí určitě nezlobili, že jsem je takto a to pouhou změnou jednoho písmenka přejmenoval. Při pohledu na jejich postavy se Mi oslovení chlap, zdá velmi chabé. Co myslíš?

Zaujala Mne Petrova věta:

"Já, když se vážně zamyslím, objektivně, tak si musím říct, že některý ty písně jsou kýč jako hrom, jo, ale já musím také objektivně říct, že Mě dostaly a dostávají kdykoli. Já si mohu pustit jakoukoli jejich píseň a jsem úplně vyřízenej."

Petr je vyřízenej, fanynky jsou vyřízené a i Já jsem vyřízený, že jsou všichni z Medvědů vyřízení.

Jak dále Petr řekl, všichni lidi Medvědy fetovali a On Jim tu drogu dal. Tím se přiznal a Policie může zajistit dalšího dýlera. Stačí si jen zjistit jeho příjmení a může mu nasadit klepeta. To již nechám na Ní, na Policii. Je to Její práce. Já už jsem pro Petrovo zajištění udělal dost.

Pokud se teda skutečně jmenuje Petr, ale myslím si, že jsem Jí poskytl už dost informací k tomu, aby si pro Něj rovnou došla, i kdyby se třeba jmenoval Pavel.