385 Užolený je lepšejší
Napsal jsem, že užolený je gůd slovo, protože je mnohem lepšejší než ve správném, písmenkovém sledu. Zní sice trochu užmoulaně, ale je vlastně verigůd, a tak si ho nepleť s jinými, opravdu upatlanými slovíčky. Ale ona vlastně nejsou žádná upatlaná, dokud jsou zobrazována na čistých monitorech. Máš čistý monitor?
Nechal jsem Ti chvilku a nebudu psát, na co nebo k čemu a také jsem si uvařil Vařína. Napsala Mi holčička, abych vysvětlil Má novotvará slovíčka. Trochu jsem to nyní promyslil a uzavírám tímto:
Nedělal bych nic jiného, než bych vysvětloval po celý zbytek mého života nebo Tvého živůtku. A to by mě teda rozhodně neba. Ikdyž Tvůj živůtek ba, tak Můj zbytek je třeba paryba. Jen bych vysvětlil jedno, hupslo by další a nemohl bych už nikdy nic jiného, kloudného napsat. A za to dám klidně ruku do ohně nebo do hovna, jak chceš, ale brečela bys nejen Ty. Brečeli by i ostatní, kteří dnes ještě ani netuší, že by také brečeli. A Já bych se nejspíš zbláznil. Jestli je to teda možné, zbláznit se vícekrát po sobě v jednom životě, jednoho Mého života a tedy Mě. Dejme tomu, že to možné je, stačí, když se na Mě podíváš a je Ti to jaský. Je Ti to, doufám jaský? Protože, kdyby nebylo, tak by nemělo cenu, abych pokračoval ve čtení. Mám pokračovat? Nyní tu mám poznámku: rozhlédni se.
V případě, že nedáváte pozor, tak si v tichosti sedám do kouta. A v případě, že ho dáváte, tak si také v tichosti sedám, protože se už nutně potřebuji napít.