418 Filozofické úvahování

13. červenec 2013 | 07.02 |

418       Filozofické úvahování

Sedám si ke stolu a objednávám Kofolu. Ještě trochu udýchaný začínám psát pro všechny chlapy, kteří něco znamenají nebo alespoň chtějí znamenat:

Ikdyž nemáš žádné podezření, furt si Jí hlídej, protože si nemůžeš ve Tvém postavení dovolit, aby Ti byla věrná nebo ne. Pokud se Ti teda ještě postaví Tvé postavení, rozumíme si? Jak by to vypadalo, přesněji, jak Ty bys vypadal? No nevalně, prostě si to nemůžeš dovolit. A tak obětuj své zásady a kontroluj a kontroluj a kontroluj. Věř Mi, že se Ti to vyplatí. Aikdyby nemělo. Vždycky je lepší vědět, že má spoustu chlapů, než se doma užírat. Můžeš se pak ožírat a bude Ti veselé blivno.

A případnou ztrátu pak hravě smažeš, znáš se, jezdíš přece rychle jako ďábel. Pokud Mi nyní moc nerozumíš, tak se přeorientuj na následné:

Právě teď chci napsat jeden opravdu dobrý. Slovo klas už ale nebudu v tuto chvíli okapovat, aby Cikáni ani Romové neměli co krást. Stačí Mi jeden, ale fakt hodně dobrý, protože pitomin už bylo dost. A znáš Mě, že jsem velice seriozní muž, jak se o Mě často říká ve chvílích, když jsem sám doma. Jenže vůbec nevím, o čem psát. No, vůbec...

Mé stálé téma je v podstatě nevyčerpatelné a ani trochu, ani Mne nevyčerpává. Stále i furt mám o čem psát. Teda pořád a ještě. A stačí Jedna Jediná. Ale už aby přišla, jsem-li totiž kdekoliv sám, jímá Mne kašel. A ten Mne rozhodně nebaví. Špatně se Mi pak pije cokoliv. Také se Mi špatně píše, jak mi do toho ten blbec drncá s propiskou. Kdo má pak ty klikyháky luštit? Já snad?

Právě si válím šunkofleky na Barče a vypozoroval jsem zajímavý přírodní úkaz. Mraky ve spodní atmosféře mastí asi stovkou, zatímco ty horní jsou namalované na jednom místě vůči Slunci, Zemi a Mě. Těch ve spodní už promastilo tak sto a namalované jsou stále na svých flecích. Ještě je tu druhá možnost, že jsou přišroubované šroubkama bílé barvy, které tak nemohu vidět. To bude asi správné řešení tajenky. Napsal jsem asi, protože křížovky neluštím, atak si nemohu být jistý.

Ještě na jednu setsakramentskou záležitost jsem svým pozorováním přišel. Ty rychlejší mraky nám sem posílají zatracení Němci, se kterýma jsou zase problémy. Oni se pak mohou opalovat a My ne. Protože nám je sem servírují pomocí vichrů, které vyrábějí obrovským ventilátorem, kdykoli chtějí mít čistou oblohu. To, že nám je pak u vody zima a vůbec se nemůžeme opalovat, je Jim fuk. Merklová jedno Němečtí. Já být Námi, tak Jim do žádné Unie na just nevstoupím. Ani kdyby chtěli. Ať se pěkně snaží chytit se za své nosy. My si na své, v tom vichru, nemáme šanci ani sáhnout.

A nejtěžší to mají fotbaloví brankáři. Míč si zaplave a je pak mokrý a proklouzne i skrz nejlepší rukavice. Brankářům pak zbudou oči pro pláč. Jako i holce, kterou opustí kluk. Nebo apak, klukovi, kterého holka. Pak ještě holce, kterou holka a klukovi, kluk. To jsou snad všechny možnosti. Nebo jsem na nějakou zapomněl? To by Mě, skoro by se dalo napsat, nebylo jedno.

Přestal svítit Sumec, a tak jsem se pro něj vydal. Po několika kilometrech jsem ho lapil a jel zpět na Barču. Těm co na Ní vydrželi, jsem hlásil:

"Vezu Sumce, pokud Mi nevypadl z batohu."

A skutečně jsem Ho po zaparkování kola mrsknul na oblohu a mohli jsme hurá a cáky, cáky do vody. Ta byla zpočátku chladná, ale jen co jsme se všichni vyčůrali, už to šlo.

Tím bych mohl skončit, ale obávám se, že Mě zase něco napadne. Anebo né, konec.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře