441 Německo řve
Zavádím nové plavidlo, které se netýká potoků, rybníků ani řek, jezer, moří a oceánů, ale silnic. Každý, kdo se na nich bude pohybovat a ženy nevyjímaje a hodlají-li změnit směr jízdy, budou blinkat blinkacími blinkry, aťmile jedou po hlavní silnici doprava. Jedu-li totiž Já po téže hlavní v tutéž chvíli doleva, nevím, zda neblinkací auto řítící se do křižovatky hodlá pokračovat rovně či do prava. Odbočí-li, vše je oukej, ale pojede-li rovně, zabije Mě. A to by se Mi nelíbilo, nebavilo a ani nic jiného ne-ilo.
Každé auto, která nezablinká navrhují zavřít, až zčervená, jak se bude stydět. A My si pak dáme na každé červené lepší pozor. Na červenou si je totiž nutné dávat větší pozor, než na ostatní barvy. Semafor, žhaví, komunisti a nyní i auta. Červená barva by vůbec měla být Někým zakázána, aby to nezůstalo zase jen na Mě a na Mém času. Už tak ho mám málo k napsání všeho, co je třeba a doufám jen, že lidstvo pochopí, že Tolik se toho opravdu napsat nedá. Myslím samozřejmě to lidstvo, které o Mě ví, že píši. Ostatní lidstvo je Mi u kotníků.
V těch samých oblastech se vyskytují i východoněmečtí Němci, kteří k nám na teplicko často zavítají a řvou na sebe ze sotva jednoho metru tak, že je to slyšet až v pražském metru, ikdyž právě do stanice přijíždí souprava, plná jiných, také hulákajících Němců ze stejné části země. Vím, že to mají těžké a již od narození žvatlají nahlas. Ale kdo to má stále poslouchat? Já snad? Vím, že Němci nejsou Angličani ani Francouzi, ani žádní jiní cizinci a to Je čůrá. Proto řvou a samé stupidity. Kdyby alespoň řvali Nějaké zajímavosti, ale to mají, zelbsfrštendlich, na háku.
Holka, pochop, Já bych je měl docela rád, kdyby se krapet ztišili, ale vidělas někdy hezkou Němku? A to jsem nenapsal krásnou, protože taková neexistuje. Já jsem nikdy žádnou neviděl a ještě k tomu řvou.
Nejošklivější Češka by hravě zvítězila v Miss Dojčland. O tom Mě nikdo nemusí přesvědčovat, když Mě to samotného napadlo. Vím, že všechny nemohou být krásné. Nešlo by pak poznat, která je opravdu a některé národy mají holt smůlu. Ale zase se mohou jezdit k nám kochat a utrácet Ojra.
Jen by nemuseli tolik řvát.