458 V pravý čas

4. srpen 2013 | 07.59 |

458       V pravý čas

Moje žena byla s dětmi na Varvažově a byli jsme domluveni, že Já za nimi později přijedu. Jdu kolem schránky a vytáhnu telegram, že umřela Její máma. Říkám si, JežíšMárija a teď co, jak to řeknu. Jel jsem za Nimi na ten Varvažov, už nevím, jestli tenkrát na kole nebo autobusem, auto jsme neměli a čím víc jsem si v hlavě sumíroval, jak to podám, tím větší jsem měl blok, kdy a jak Jí to řeknu. Přijedu na tam, krásný den a to ještě bylo na Varvažově krásně. Nebyla tam žádná další aninoha. Jenom dvě malé holky a naše děti tam poletovali nahaté. Prostě takový andělský výjev, do kterého jsem nemohl říct:

"Umřela Ti máma."

Tak jsme tam chvíli pobyli, krásný letní sluneční den. Zaplavčil jsem si. Prostě zdánlivá pohoda. Když jsme přijeli domu, řekl jsem si: uložíme děti ke spánku a pak Jí to řeknu. Najednou telefon a volá Jí ségra. Mluvily o Své mámě a Já jsem si ke Svému překvapení vydedukoval, že už to asi také vědí. A jak jsem z toho byl úplně vybrnkaný a jak se Mi to ještě v životě nikdy nestalo, abych musel říct, že někomu umřel blízký příbuzný, tak jsem v jednu chvíli prošel kolem a řekl jsem:

"No, dneska přišel telegram, že vám umřela máma."

A Ony to nevěděly. Bavily se úplně o něčem jiném. Jak jsem si to dlouho a promyšleně připravoval, tak jsem to vybalil v ten nejhorší možný okamžik.  Atak jsem si pak zpětně řekl:

"No Ty jsi hooovado!"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře