462 Zase trocha filozoflie

462       Zase trocha filozoflie

Napsal jsem Jí:

"Dopiji Vařína a jedu za našima, vlastně k našim na oběd a najím se u Nich. Dám si tam asi nějaké jídlo, které se jí v poledne. Ještě to promyslím, abych neudělal nějakou fatální chybu, které bych pak mohl litovat či ne.

Tak to se máš, já si dám k obědu jednoznačně něco, co se v poledne tradičně nejí.

A sníš to?

No jistě, jinak bych to nejedla.

Ty jsi teda kabrnice a Já Tě prostě musím milovat. Protože kdybych Tě nemiloval, musel bych milovat nějakou Jinou a to se Mi zatím nechce. Kapišto?

No kapišto, člověk nesmí být tak pohodlný a to Ty jsi. Na co si věci dělat složitější, když to jde jednoduše.

Nene, přesně apak.

A pak naopak .

Čím zapeklitější, tím lepší, přece.

No tak to každopádně.

K tomu již nemohu a ani nesmím nic dopsat.