592 Heskej den

592 Heskej den

Kdyš Ti holka u snídaně oznámí:

"Dneska buda heskej den!"

Taksi dávej bedlivýho pozora na Její další slova. Aby Ti náhodou nezačala vyprávět o lidech, kterým rostou rovnou zhlavy nohy i ruce. Ti fšichni sice také pořebujíto. Kašdá i Kašdý to potřebuje a Ti, co tvrdí, žene, tak nemluví úplně prafdivé věty. Možná si myslí, žejo, alene. TakJimto neměj zazlé, nemohou zato, Zlato. Ale jde to s Nima blbě, protože i fšechny otvory mají na úplně jiných místech.

Dost zajímaví jsou také Pygmejové, neboli děti džungle. Sice Jim končetiny vyrážejí ze stejných míst jako i nám a otvory jsou tam, kde být mají, ale okouzlují víc mnohého antropologa, dobrodruha a Ápévéčáka, neš Mě. Kdo by si nepřál nahlédnout do života pravěké společnosti? Dnesse fšakuš Pygmejové nevěnují jen sběru a lovu, ale i boji proti invazi těžařských a turistických firem. Co Jim také zbývá, kdyš Jim tyto firmy fůrt strkají nosy? Uš Homér o Nich psal. Fpřekladu "Velký jako lokeť". A psal o Nich hesky, protože je měl rát. Ápévéčák je má také rát, ale Mě jsou šumák i fukfák.

Strkat nos Jim nechci, jsem rát, když Mi z něj nic neteče a do Afriky nejedu, protože mi došlo kafe a musímtak do Kauflu.