626 Rajnerůf přípat

10. listopad 2013 | 10.06 |

626 Rajnerůf přípat

Vmládí jsem hrál závodnicky fotbal a dovolenkově provozoval fšechny sporty smíčem, pukem, lukem i šípem. Dělal jsem kdeco i cokde. Fsoučasné době považuji za velmi zdařilý sportovní výkon, když dojdu do Legendy, zvané opčas Sportofka a jsem jen lehce unaven a zvládámtak sledovat velkoplošnou televizi, naníš běží třeba fotbal a ještě přitom pokuřovat a bumbat. Zvlášť, kdyšsi uvědomím, že budu muset ještě apsolvovat celou azároveň mnohem delší cestu naspátek.

Některé Mé čtenářky a poslouchači kvitujíto, žese Klasy netýkají pouze jednoho ubohého tématu. Ale apaknaopak, že fkaždém sejich vystřídá hnet několik. Ato někdy vrychlém sledu. Jetomutak iproto, že furčité chvíli dopiji Vařína. Následuje hygienistické kolečko po bytě, během něhoš si uklohním dalšího a pakteprf pokračuji vepsaní. Je Ti jasné, že původní myšlenka je dávno stracená. Navíc Mne během kolečka napadne nová, která je knapsání ještěvíc fhodná. Jiné Mé čtenářky a poslouchače tose, vlastně seto, Jim nelíbí.

Napříklat zrovna teť Mne napat Rajnerůf přípat, který Nám vyprávěl Sám dotyčný afousatý Rajner na posledním setkání Šlaušek a Šlauchů U Černé Kočky, zvané Blekket. Úplnou náhodou byl jednou večer doma ve Svém bytě a něco tam dělal. Ftom zazvonil zvonek, že Některá či Někdo něco chce. Pomocí mluvítka a slyšítka zjistil, že se jednalo o Některou ato přímo oJeho konkrétní sousetku. Šel Jí tedy laskavě dolu votevřít dveře. Co jiného laskavého setakédá ftu chvíli udělat? Byla celá ubrečená, že stratila klíče atak nemohl jinak, neš Ji fpustit do Svého, dvoupatrového kamrlíku 6+2+3+4+5. Jen se u Něj trochu uvelebila, hnet začala spívat písničky:

"Zajíček v Své jamce

Sedí sááám

Sedí sááám

Ubooožáááčku, co je Ti

Že nemůžeš atakdááál...

Nebo:

Šli panenky silnicííí...

Anebo:

Nááá týýý louce zeeelenýýý..."

Aještě spoustu dalších, které trochu znala. Kdyš dopila meltu, zapěla i ty, které neznala tak dobře. Vjedné chvíli, kdyse Máňa nadechovala kdalší písňové produkci, se Jí Rajner rychle zeptal na mobil Jejího syna. Napsal jsem rovnouš Máňa, abych nemusel psát sousetka, která obsahuje mnohem víc kláves. Odpověděla, že syn má mobil heský, ale číslo si nepamatuje, protože má vehlavě jen písničky a hnet spustila další. Ještěže mám tolik pokojů, pomyslil si Rajner. Později siale uvědomil, že zastak laskavý, aby Mu spívala ašdo rána a navíc písničky, které ušvůbec neumí, tak taktak laskavý, zas přecijen není.

Jenženom, jeli Někdo ušnějaký, je takový pocelý život a máli navíc jakékoli fousy, spívá u Něj Máňa dodnes.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře