Apv | 2 Pierre Klann – Richard

2 Pierre Klann – Richard

Ne, Klannová není ošklivá jako Pierre Richard. Pierre Richard je hezký jako Klannová.

Klannová byla naše chemikářka na gymplu. Všichni jsme jí milovali a říkali jí Pierre Richard.

Každou hodinu vlétal Pierre do třídy zároveň se zvoněním, aby stihl všechny výbuchy, které měl ten den pro nás nachystány. A byly to občas opravdu šílené petardy. Třída chemie měla stupňovinovanovaté lavice, takže nejvíce Pierra milovali ti, kteří seděli v těch posledních a tedy nejbezpečnějších místech s dobrým přehledem nad celým bojištěm. Ti z předních lavic ho sice také měli moc rádi, ale protože byli v ohrožení života, tak mu svou lásku nedávali tak moc najevo, jako my ze zadních pozic.

Pierrova hodina začínala se železnou pravidelností takto:

Na začátku 10i minutovka z předchozí látky, kterou stihl probrat za celý školní rok. V září tedy relativně snazší než v červnu, ale nemyl se, skoro všichni jsme dostávali kule i v září. Nemohli jsme nikdo od nikoho opisovat. Jednak nikdo nic nevěděl a druhak Pierre rozdal 34 různých úloh, které měl připraveny na jednotlivých papírcích. 34, pokud nikdo nechyběl – bylo nás sedm samečků a dvacet sedm samiček. V září jsme se ještě snažili a na papírky občas i něco napsali. Ale už zkraje října jsme věděli, že to nemá cenu. A tak jsme odevzdávali jen čisté papírky se jménem, příjmením a velikostí bot. Pierre za deset minut papírky sesbíral, ani se na ně nepodíval, protože opravoval vždy až doma či v kabinetu a kulí přibývalo...

Poté následovalo zkoušení. Stihl vyzkoušet vždy hodně samiček a samečky všechny. Šlo mu to velmi rychle. Vyvolal k tabuli tak deset kousků, prvnímu položil otázku a po třívteřinovém tichu mu zapsal kuli. Se zvednutým nosem vyzval dalšího k odpovědi a následovalo stejné vyústění. Když dal kuli i poslednímu, vyzval k tanci další přibližný nějaký počet.  Jakmile ho to přestalo bavit, jal se okamžitě rozestavovat baňky, zkumavky, hořáky, skleničky, lžičky, kypřicí prášky, párátka nebo špejle, papír, misky, svíčky, ocet, ... atd. Pokud to již nestihl o přestávce, aby mohl začít vybuchovat co nejdříve.

Jednou měl zapatlané ruce od velice nebezpečných látek a řekl větu:

"A nyní se dívejte, jak se kapalina v baňce zabarví do zelena, když do ní přimíchám tuto jedovatinu ze zkumavky", kterou po té vlil do oné baňky. Kapalina se sice zabarvila, ale do fialova, čemuž nikdo z nás nepřikládal žádný varovný signál, protože tak tomu bylo pokaždé.

Pierre nikdy netrefil barvu přesně. Né, že by byl barvoslepý, ale měl ve svých pomůckách takový bordel, že jsem nemohl použít slovo nepořádek. Nikdy neměl žádnou baňku označenou jmenovkou či něčím jiným pomocným. Vždy jen NĚCO v NĚČEM.

Pokračoval tím, že zapálil hořák a jal se nahřívat onu netrefenou barvu. To se již osazenstvo předních linií stěhovalo k nám, do vyšších pater. A udělalo dobře. Po nějaké chvíli nastal ten největší výbuch v dějinách školních, chemických pokusů Pierra. A i když mu hořeli i vlasy, moc si toho nevšímal. Ledabyle je uhasil práškovým hasičákem, který měl naštěstí připravený, kdyby NĚKDY NÁHODOU NĚCO. Jen dohasil, zvonil konec hodiny, takže vše stihl a byl se svým výkonem velmi spokojený.

A my jsme ho zase trochu víc milovali.