80 Doplňování zásob na zimu

2. květen 2013 | 16.49 |

80        Doplňování zásob na zimu

ČKEJTE na mě PO, a vás nemusím v lese hledat, řekl jsem holkám, když se chystaly vystřelit dřív, než jsem měl nazuté a zavázané tkanďourky. Nerad cokoli v lese hledám. Nachází se to vždy jinde, než se vyskytuji já. Třeba knížky. Nikdy nejsou poblíž pařezu, na kterém si zrovna hovím. O holkách ani nemluvě. Ty nejsou nikdy nikde, kde si zrovna hovím. Proto je nutné vždycky střílet, né-li dříve, tak alespoň zároveň a být tak In a né to druhé anglické wordíčko. Holky na mě ČKALIPO, protože nechtěly být naštvané, když já je miluji. Nebo možná nechtěli, abych já byl naštvaný, když ony milují mne. Ono je to fuk, jak buk. Milujeme se všichni do dvojrozměrného tělesa. Tvoříme spolu dohromady a každý zvl᚝ nemanželský čtyřúhelník po 90i stupních v každém jeho růžku. Mohl jsem klidně napsat, jak se běžně v tomto případě říká, čtverec, ale to by bylo napsáno infantilně. A já už chvilku INFAN nejsem. Tilík možná jsem, ale Infan snad už ne. S výhybkou pro mé rodiče, kteří mne občas oslovují křestním jménem, jež se kolem mne motalo těsně po narození.

Start se nám tedy povedl hromadný. Byli jsme vybaveni batohyma a sádrovýma kartonami. Kdybychom totiž u pařezů nějaké knihy našli, tak abychom si je měli v čem odnést. Nosili jsme je vždycky domů, protože číst se v lesní euforii nedá. Nejvíc ruší kanci. Při jejich chrochtání se nemohu soustředit a plete se mi nejen význam písmenka bé s ypsilonem, ale i spousta dalších významů s jinými. I tak jsem, ani doma v klidu, žádnou knihu ještě nikdy nepochopil a ještě aby mi do čtení chrochtala kdejaká nevzdělaná prasata. Proto ty batohy. Tentokrát jsme měli štěstí a pár knih jsme ulovili. A jakmile jsme později zaslechli blížící se kance, nᚠlov skončil.

Ještě zbývá napsat, proč je nás na jedné kupičce o kousek víc.

Je to tím, že já jsem již od prvního těhotenství své maminky horňák a holky mají všechna čtyři PRSa fantastická.

Samuel mi ve Stodole vyprávěl pár historek z období, kdy jsme spolu hráli za Košany fotbálek. Až nyní si uvědomuji, jak krásné toto období bylo. Dosáhl jsem si na tkaničky, aniž bych se musel ohýbat, uměl jsem je správně zavázat a doma jsme vždy měli utřený prach.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře