85 Akce v Kauflandu

85        Akce v Kauflandu

Dnes ráno zase vypukla válka, ale jen lokální, neboj se. Vietnamci i Vietnamkyně a důchodci i důchodkyně kvůli ní vstávali už před půlnocí, aby stíhali založit výškové tábory na nejvýhodnějších místech těsně pod vrcholem Everestu, u vchodových dveří.

Já jsem se ale nechtěl motat mezi stany ve výškových táborech, ani mezi starší generací a cizinci. A tak jsem poctil Kaufland svou milou návštěvou až odpoledne. Po horolezeckých výpravách už nezůstaly skoro žádné stopy. Objevil jsem už jen jediného ještě trochu živého dědu, který ležel mezi regály na zemi a vyčerpaně chroptěl. Zeptal jsem se ho, zda něco nepotřebuje. Odpověděl mi, že by rád mléko.

"To ale chroptíte na špatném místě, dědečku. Dojdu Vám pro něj, zůstaňte tu ležet, ať Vás nemusím hledat".

Když jsem mu mléko přinesl, dal si ho pod hlavu a spokojeně usnul. Zapsal jsem si do notýsku plusový bodík a pokračoval jsem v nákupu mých dvou životně důležitých potřeb. Měly oboje dvoje i dva hoboje. Ty jsem ale nekoupil, protože na ně neumím foukat a zbytečně bych doma o ně zakopával. Koupil jsem MOU čokoládu, Vaječníčkový sen jogurtový a Douwe Egberts kávový, abych měl co pít, když se budu doma nudit. Sice se nenudím nikdy a kapucína piji stále, ale dokončení předchozí věty se mi v mozečku zalíbilo.

Akce v Kauflandu dopadla výsostně: mám vše, co potřebuji a ještě navíc plusový bodík v notýsku.